Plán na zbytek roku 2009 a rok 2010

Až vyléčím mužskou smrtelnou nemoc na sedm (rýmička), dám si 10-ti týdenní trénink na 10km. Docela mi to vyhovovalo přes prázdniny, tak si to dám ještě jednou. Cílem je posunou si čas na 10km pod 47, ale není to podmínkou. Zatím to mám naplánované podle SmartCoach z RunnersWorld.com. Až si nechám udělat laktátovou křivku, tak to možná trochu poladím podle TF. To ještě uvidím. Prosinec už si nechám tak nějak na pohodu.
Pro příští rok mám v plánu Pražský půlmaratón v březnu a v květnu pak Maraton. Dál zatím moc neplánuji, ale pokud to všechno vyjde a nebudu mít problémy s kotníkem pravé nohy jako letos, chtěl bych si užít podzim na závodech (Tesco Grand Prix, Brdský terénní půlmaratón, Běchovice a Stromovka, ale to je fakt daleko.
Primární cíl je Maraton pod 4 hodiny v květnu 2010. Je to můj osobní cíl i základní cíl pro charitativní projekt Běžci dobré vůle. O tom, jak postupuji k tomuto cíli Vás budu postupně informovat.

Běžci dobré vůle

Mezi účastníky letošního pražského běhu Tesco Grand Prix, který se uskutečnil v sobotu 12. září, byl poprvé zastoupen i tým reprezentující Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové (dále VDV). Finanční prostředky získané díky tomuto běhu jsou určeny dětem a dospělým se zdravotním handicapem. Moje účast jako prvního Běžce dobré vůle na akcích PIM byla pilotním projektem pro vytvoření sítě Běžců dobré vůle.
Posláním Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové je pomáhat lidem, kteří se pro svůj nepříznivý zdravotní a sociální stav těžko včleňují do společnosti a nemohou se bez pomoci druhých sami o sebe postarat. Svým působením se nadace snaží o rozvoj duchovních hodnot, vzdělání, ochranu lidských práv a všeobecně uznávaných humanitárních hodnot
„Svou podporu Výboru dobré vůli – Nadaci Olgy Havlové může vyjádřit každý, kdo za naši nadaci v bězích poběží“, říká MUDr. Milena Černá, ředitelka VDV. „Díky získaným finančním prostředkům budeme moci nakoupit vozíky či sluchadla dětem a dospělým se zdravotním postižením, a tím jim umožníme vrátit se mezi ostatní do školy či do práce“, dodává.
Cílem projektu Běžci dobré vůle je zviditelnit prostřednictvím masových běhů Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové a zároveň vytvořit co nejširší síť základní běžeckých velvyslanců, což by mělo být 4-6 lidí, převážně z okruhu podporovatelů VDV.
Dalším postupným krokem pak bude (doufám) příprava těchto běžců na půlmaratón a jejich využití pro získání dalších podporovatelů. Ti budou získáni jednak osobními kontakty základních velvyslanců, jednak mediální kampaní s využitím výsledků a přípravy základních běžců.
Pro zvýšení atraktivity pro další velvyslance se budeme snažit vytvořit jednotný vzhled velvyslanců pro jednoduchou identifikaci v balíku běžců (= funkční běžecká trika) a stejně tak pro jejich fanoušky podél trati (=běžná bavlněná propagační trika). Letos jsme využili zásob VDV a já si pro běh vytvořil „homemade“ tričko z bíle funkčního trika a nažehlovacího papíru do inkoustových tiskáren. Trochu to pustilo potem a asi to triko nepůjde vyprat, ale jako vzorek to bylo dobré.
„Sponzorské“ plány pro Půlmaraton 2010 a Maraton 2010 zveřejním v lednu 2010, před zahájením závěrečné přípravy.
V případě, že se rozhodnete k nám přidat, ať už jako „sponzor“ nebo jako aktivní běžec, kontaktujte nás na mailech : jan.freudl@centrum.cz, eliska.freudlova@centrum.cz nebo granja@vdv.cz. Rádi Vás mezi sebou uvítáme.

TESCO GRAND PRIX 2009

Na Tesco Grand Prix jsem se začal připravovat hned po nevydařeném Pražském mezinárodním maratonu. Z pocitů při maratonu bylo jednoznačné, že mi chybí rychlost a tempová vytrvalost na další tratě. Našel jsem si tedy trénink, který byl vyváženou kombinací tréninku tempa, rychlosti a vytrvalosti a řídil se především tempem běhu a méně už tepovou frekvencí.
Jeho PDF verzi včetně autentický poznámek najdete ve fotkách, stejně tak záznamy, jak se mi ho dařilo plnit. Začátky byly krušné a vůbec se mi tempa nedařilo udržet, ale za měsíc už to bylo v pohodě a i tepovky se posunuly do úrovní, kde bych je čekal.
Na konci léta jsem si konečně vzal dovolenou, kterou jsem s rodinou ztrávil v Jizerkách. Moc jsem neběhal, spíš chodil a dal si jen párkrát tempo na 5km, ale právě tenhle odpočinek mi hodně pomohl. 29.srpna jsem „vituálně“, tedy na dálku zúčastnil půlmaratonu Spirit of Columbus, prostřednictvím GPS záznamu z běhu. Já jsem to běžel po cyklostezce ze Zbraslavi na Výroň a zpátky a i když jsem to běžel sám, udělal jsem si osobáček za 1:54:29. To mi potvrdilo, že trénink byl v pohodě a že 10km bude podle očekávání.
Mám tenhle večerní závod opravdu rád, takže jsem si ho jako obvykle užíval. Vyšlo počasí a vyhovovala mi i trať. Závod samotný byl super.
Strkanice na startu (což jsem nečekal, protože jsem stál v koridoru
40-399) asi k masovým běhům patří a příště se nebudu ostýchat se nacpat úplně dopředu. Pak už dav v Pařížské a nutnost hlídat si tempo, protože fanoušci nás hnali a někteří kolem sprintovali jak na 1000 metrů. Letošní trať s čtyřnásobným průběhem přes Staroměstské náměstí se mi líbila. V centru byla spousta lidí a to člověka dost nakopne. Na pátém kilometru jsem začal tuhnout a tady zrovna moc fandů nebylo, ale objevil se borec v červené bundě, který prohodil pár slov ve smyslu "makáme, ať jsme brzo doma" a krize povolila. Tímto mu děkuji. Pak už jen smyčka u Karlových lázní, kterou nemám rád, a od devátého kilometru jdu, co to dá. Po závodě koukám, že na 99% TF, což asi není zdravé, ale cítil jsem se v pohodě.
A taky mě hnala prémie mých "sponzorů". Běžel jsem za Výbor dobré vůle a za překonámí času 47:30 byla mimořádná prémie. Tahle dodatečná motivace je
pro mě nový zážitek a musím se přiznat, že docela silný. Dokončil jsem za 47:44, takže prémie nebyla, ale i tak se nám podařilo vybrat hezkou částku. Navíc jsem si vylepšil osobní rekord o více než dvě minuty a zase mám obrovský zážitek. Takže letošní Grand Prix byla úspěšná ve všech směrech. Gratuluji všem, kteří si to užili jako já.

Začátek

Pravidelně jsem začal běhat na jaře 2007, když jsem se rozhodl udělat něco se stále stoupající váhou, která se blížila ke stovce. Prostudoval jsem internet a narazil i na web Maratonsky deník aerobního tragéda (aerobnitraged.com), který se posléze transformoval do behej.com, což je dodnes spolu s runnersworld.com můj nejčtenější web a zdroj informací.
S nově nabytými informacemi jsme vyrazil koupit si svoje první skutečné běžecké boty do Triexpertu (tehdy ještě v Podolí). Po hodině zkoušení a vysvětlování jsem si hrdě odnášel Mizuno Elixir 2. Hned večer jsem je šel vyzkoušet a zjistil jsem, že mám ultra lehké a ultra rychlé botky. Zbývalo jen se naučit uběhnout víc než jeden kilometr.
Nevím už, kde jsem k tomu tehdy přišel, ale dostal se mi do ruky tréninkový plán pro začátečníky od adidasu. Trénoval jsem ho ob den 30 minut a různě střídal chůzi s během, až jsem jednoho dne uběhl 30 minut v jednom kuse. To si pamatuju dodnes, stejně tak, jako když jsem poprvé objehl kolečko přes Kytín (7,8 km), do té doby neuvěřitelnou vzdálenost.
Pak přišel Tesco Grand Prix, kam jsem se přihlásil hned na jaře, abych snad s běháním nepřestal a měl nějaký cíl. Ta atmosféra mě uchvátila tak, že už jsem běhat nepřestal. Večerní osvětlená Praha je krásná sama o sobě, ale když při startu hraje Má vlast, má člověk normálně husí kůži. A kdybych nebyl pražák, tak v momentě, kdy se před člověkem objeví Hradčany, tak bych asi normálně zastavil, abych si to vyfotil :o). Ten závod má prostě atmosféru. Běžel jsem půlmaraton a maraton, ale večerní desítka je zážitek a je úplně jedno, jak dlouho to člověk běží. Navíc ideální jako první závod (je to docela krátký).
Pak už jsem se vrhl na maximalistický cíl, kterým byl Pražský mezinárodní maraton 2008. Po 6 měsících tréninku jsem ho dal, ale hluboko pod svým cílem za 4:53:50. Byl jsem zklamán časem, ale nadšen tím zážitkem. Další rok jsem se snažil připravit se na maraton v roce 2009 s cíle zlepšit si čas. Vydal jsem se ale trochu slepou uličkou a tak jsem sice naběhal mnoho kilometrů i v zimě, ale bez kvality, což se projevilo už na půlmaratonu, kdys se čas z roku 2008 nezlepšil a při maratonu jsem to musel na 25km vzdát, protože přišly křeče. To byla trochu sprcha, která byla ale zároveň výbornou motivací pro Tesco Grand Prix 2009.