Blog o Honzově běhání - Běžci dobré vůle

Blíží se konec roku :o)

2010-11-15T11:43:00.000-08:00

Tento článek vznikal celý rok :o( To není hezká vizika a cosi to vypovídá o mém současném běhání. Takže po pořádku :

Je 20.10.2010 (hezké datum, že?)

Tak jsem se po skoro přesně půl roce dostal ke svému blogu. To je docela bída. Tak si to tak nějak shrneme :o).

Poslední záznam z 15. května končil nadějí, že se nějak připravím na Tesco Grand Prix. Po neúčasti na maratonu se mi trochu vrátila motivace, ale fyzicky to pořád nějak nebylo ono. Špatně jsem spal, byl jsem pořád unavený, bolela mě hlava. Ze zoufalství jsem začal chodit k doktorům, aby mi pomohli. Dutiny - nic, možná zuby, možná oči, aha, tak oči ne, takže zuby, jeden umrtvit, hm, tak nic, tak zkusíme ten vedle, jéééé, tady je kaz pod plombou, a to asi zabralo. Tedy v kombinaci s masáží zad a dietou. Dietou?

To se má takhle :
Na přelomu července a června jsme jeli do Chovatska s Tomíkem na dovolenou. Doufal jsem, že si oddychnu a po ránu, že se nějak rozběhám. Tak je pravda, že jsem nějak běhal, zejména ráno do centra (asi 2km) do pekárny. hezký, ale pořád to nebylo nějak ono. Navíc vznikla fotka, kterou nelze charakterizovat jinak než "vyvrhnutý vorvaň" (z mého oblíbeného filmu "Účastníci zájezdu"). 100,1 kg a tahle fotka byla poslední kapka k dietě od nutricare.cz.

Dostal jsem na ně doporučení od kamaráda. Moc jsem tomu nevěřil a ta cena byla šílená, navíc jsem si to nechal vozit až do kanceláře, abych to dodržoval. moje skepse postupem času však přerosla do naprostého nadšení. Ve zkratce : za tři měsíce (z toho dva mi vozili jídlo) jsem shodil 12 kilo a z toho 10 kilo špeku. Navíc zmizelo spoustu problémů jako achilovka, záda, únava. Vůbec nevím, jestli to souvisí, ale je to pryč. Bomba. V půlce srpna se začínám chystat na Tesco Grand Prix.

Tesco Grand Prix - tak asi takhle, trénink byl dost chaotický nahodilý, ale aspoň něco. Stále nějak jsem si říkal, že to kolem hodiny dám. Ta uvolněnost byla asi nakocec důvodem, že to sice byla nejpomalejší desítka, co jsem na PIMU kdy běžel, ale zaručeně jsem si to nejvíce užil. Dal jsem to za 55:17, ale prvně jsem prvních sedm kilometrů jsem běžel s kolegou Běžcem dobré vůle. Fakt zážitek. Pak kolega vyrazil do cíle a já si to v klidu doklusal. Parádička.

Pak už jsem myslel, že si podzim nějak uběhám, budu chodit do fitka a nějak se uvidí. Kdyby. Kdyby mě v práci neukecali na Velkou kunratickou.

Velká kunratická

Tak tenhle podnik mě fakt dostal.

Tak fantastickou atmosferu jsem nezažil. Jednak bylo nádherné počasí a jednak intervalový start umožňuje si závod užít i z pohledu diváka a fandit tak ostatním.
Když jsem se definitivně rozhodl, začal jsem trénovat kopce, což není rozhodně moje oblíbená disciplína. Vzhledem k mé tělesné konstituci mi jde spíš běh z kopce (tedy aspoň jsem si to do Velké Kunratické myslel). První kopec jsem začal zvolna, ale pak jsem se nechal vyhecovat a to byla chyba. Na jeho vrcholku jsem zapoměl svoje plíce a ty doběhy asi dvě hodiny po mě. Následoval seběh pod Hrádeček, kde mě sposta lidí předběhlo, zatím co já čekal na svoje plíce. Na Hrádečku jsem tedy pár lidí předlezl, ale následný seběh (teda spíš sjezd po zadku) mě zase zbrzdil. Pak jsem v podstatě ztratil vědomí, které se mi vrátilo na okamžik na konci posledního (a nejhoršího) kopce. Tady stál člověk z kolem a všem běžcům radil "Tady chlapci musíte začít běžet, jinak už se neroběhnete". Možná to byla halucinace, ale poslechl jsem ho a do cíle po rovině a z kopce doběhl za 21:12 (nebo tak nějak). Zážitek to byl super, ale mluvit jsme začal asi za hodinu a týden jsem to ještě cítil. Le příští rok jdu zase. A pokusím se natrénovat.

A teď přesun v čase do 5.4.2011.

Je po 1/2 maratonu. Neběžel jsem, i když jsem měl registraci. Bohužel jsem jel reprezentovat firmu na tenisový turnaj (můj první v životě. Byl to neskutečný zážitel, i když jsme všechno prohráli. Ale to je na jiný blog).

Přesto mám z 1/2 maratonu velmi intenzivní zážitek. Běžci dobré vůle se totiž tak rozběhli, že poslední měsíc před půlmaratonem si moje žena Eliška (jinak dobrovná vedoucí tohoto projektu) víc dopisovala s běžci a PIMeme, než jsme s polu mluvili. Bylo to neskutečné kvantum práce, kterou dělala po večerech a pauzách, kdy Tomík spal a vedle své regulérní práce. Smekám před ní, co všechno zvládla, a že některé situace (například trička) byly fakt infarkové.

To, jak to celé proběho si můžete prohlédnou tady :

http://www.odskacemesitozavas.cz/
http://cs-cz.facebook.com/odskaceme.si.to.za.vas?sk=wall
http://www.facebook.com/l.php?u=http%3A%2F%2Fvideo.ihned.cz%2Fc1-51441950-pulmaraton-dokoncili-daleko-za-sbernym-vozem-mohl-za-to-styl&h=adc19
http://www.vdv.cz/admin/ww_files/File/Dobre_zpravy/Dobre_zpravy_VDV_2011_1.pdf

Projekt Běči dobré vůle si už žije svým vlastním životem. Dokonce se přidávají další závody :

http://www.vdv.cz/programy/bezci-dobre-vule/babicky-1/4maraton/

Jsem rád, že to počáteční nadšení, se kterým jsem do toho vstupoval se podařilo dotáhnout na téměř profesionální úroveň a že tahle myšlenka zaujala tolik lidí. Nikdy bych to nečekal a vždycky, když Eliška přišla s dalším nápadem nebo třeba jen informací, kolik příznivců je facebooku, musím přiznat, že to hýčkalo mou ješitnost, že jsem vymyslel něco, co má smysl. Ale je úspěch toho projektu je především zásluha lidí okolo, jako je Eliška a těch, kteří se připojili a šíři tuhle myšlenku dál. Já byl jen první a tak moc jsem toho nenaběhal.

Tímto bych tento blog uzavřel. Nepřestávám běhat a budu Vás nahodile informovat o tom, jak se projekt dál vyvíjí. Jen pravidelnost, která se ztratila už loni, teď už oficiálně nebude žádná.

Přeji všem hodně ve zdraví naběhaných kilometrů a vzpomeňte si také na ty, kteří běhat nemohou.

Maraton je pryč, ať žije mararton

2010-05-15T11:47:00.000-07:00

Vzhelem k tomu, že na vedlejším počítači probíhá výběrové řízení na plavky (dovolená se blíží) a v televizi jde Koření života (což je romantika, ale ta baba vaří hezky, hned bych někam šel :o)), rozhod' jsem se napsat zase něco na blog.

Maraton je za námi. Bohužel beze mně. Po půlmaratonu to ještě vypadalo, že to dám, ale nějak jsem ztratil motivaci. Skoro by se dalo říct, že když jsem se rozhod', že tentokrát nepoběžím, ulevilo se mi. Chvili to vypadalo, že poběžíme štafetu, ale nakonce na nás už nezbylo místo. No nic, máme nový foťák a vstup do VIP, tak půjdu aspoň fandit a fotit. Když jsme ráno přicházeli na sraz, bylo mi hrozně líto, že neběžím, ale nakonec jsem si to užil jako fotograf. I když, když porovnám svoje a profesionální snímky, tak jsem měl zůstat doma :o). Navíc se mi trochu vrátila motivace, když jsem si ty fotky prohlížel. (jsou na : http://photo.ghtrx.cz/x39/maraton/ a http://www.facebook.com/profile.php?id=100000549882830&ref=search&sid=100000239491344.2389561075..1#!/album.php?aid=16693&id=100000239491344 )

Týden po maratonu jsem vyběh kupodivu třikrát. Poprvé v pondělí. Ukecal jsem se po kouání Tomíka. A ukázalo se, že neběžet maraton mi zachránilo život. 98kg a dva měsíce víceméně bez běhání, to je masakr. Tři kilometry a dost.

Podruhé vybíhám ve čtvrtek. tentokrát beru croozer a Tomíka na výlet. Máma zpívá, já hlídám a takhle hezky zabijeme čas do večerníčku. Ale Toma to tentokrát, kupodivu moc nebaví, takže po 3 km to balíme. Ale je to fajn i z croozerem.

Poslední výběh proběhl c sobotu ráno. Už dva dny prší a tak je v lese krásný vzduch. Vyloženě si to užívám. Bohužel jsem měl poslouchat maminku, která říkala : nikdy elez po mokrých kládách. Chtěl jsem udělat fotky, co všechno musí běžec překonat a fláknul jsem sebou. Naštěstí jsem se jen odřel. Pak jsem si dal ješte zbytek a nakonec z toho bylo 5,5km, úplně v pohodě. Začíná se to rozběhávát. Doufám, že se mito nějak podaří rozchodit a připravit se na tesco Grand prix. Tam bych chybět opravdu nechtěl. Tak uvidíme.

Hervis 1/2 Maraton 2:03:00

2010-03-28T11:37:00.000-07:00

A je to za námi. A v pro mě úžasném čase 2:03:00. To jsem vůbec nečekal. A to jsem ještě přepáli začátek a to o dost. Přitom mi to vůbec nepřišlo. Ale popořádku :

Ráno bylo poměrně hektické, jako každý odjezd kamkoliv s pupíkem. Ale odjeli jsme skoro na čas. Parkujeme v centru a k Právnické fakultě, kde je sraz dorážíme přesně v 11. Zrovna se fotí běžci ČSOB. Je to pěkná skupinka. . Beru si taky tričko, chvíli postáváme a fotíme se. (Asi budeme muset přidat logo VDV na předek trička. Na fotkách nejsme identifikovatelní).Jdu se rozběhat. Je mi nějak lehko a nic mě nebolí, z čehož jsem nervozní.

V 11:50 se řadím do koridoru a stanovuji taktiku : prvních 5 km na 6:15, pak 6:00/km a pak podle toho, jak mi bude. Start, potlesk, Vltava, husí kůže, vše jak má být. Zapínám MP3 a nořím se do "běžeckého transu". Start je poměrně úzký, takže ho probíhám po 4 minutách. ALe je to v pohodě. Vyrážíme směr Národní divadlo.

Začátek je v pohodě, protože je mírně z kopoce. Snažím se brzdit a stále mě předbíhá spousta lidí. Suunto ukazuje 6:15, což je podle plánu, ale na prvním kilometru přijde překvapení, když stopky ukážou 5:25. To je asi blbě značka, řeknu si, ale přesto trochu zpmalím. Na druhém kilometru se to v podsatě opakuje. Přemýšlím, co je špatně, protože se mi běží v pohodě, tepovka je kolem 155 a pořád mě někdo předbíhá.

Pátý kilomert probíhám za 27:30 a už mám jasno. Běžím rychleji, než jsem chtěl. Propadnu euforii, trochu zpomalím a běžím dál. Těším se na fandící skupinku na Palackého náměstí. Jsou úžasní a ženou mě dál. Stihnu si je i vyfotit :o).

NA desátém kilometru jsem za 56:06. Běží se mi dobře, je perfektní počasí. Ale začínám cítit nohy a tuším, že bude zle. Nemám naběháno. Sice mám pocit, že předbíhám několik lidí, ale může jít o začínající příznaky halucinací z únavy. No nic, na Palachově náměstí si odkládám čepici a brýle, pozdravím Elišku a běžíme na PAlmovku. Vím, že to bude bolet.

A bolí. Na 15 km si beru gel, ale občerstvovačka nikde. Naštěstí mám svoje pití, ale voda by byla lepší. Ta je až na 16km. Projdu občerstvovačku (jako obvykle) a běžíme k Hiltonu. Teď už toho mám vážně dost. Kilometrové úseky teď chodím za 6:15.

Za Husákovým tichem u nemocnice už mám fakt dost. Požadavek, abych Elišku zavolal, až budu na mostě razantně odmítám, protože sotva pletu nohama. 20 km je na mostě u Právnické fakulty. Už jen kilometr, říkám si. Hlavně nezastavuj, když už jsi to vydržel až sem. Pod dvě hodiny to už nebude, tak se nikam neženu a snažím si vychutnat fandění. Ale mám toho dost. Ani si nevšimnu Elišky, která fotí doběh.

Most, zatáčka, modrý koberec, vlajky, cíl . 2:03:17. Tak to není tak špatný. 10 minut od osobáčku, ale čekal jsem to reálně někde kolem 2:15 po té bídě v lednu a únoru. Je mi docela fajn, i když začínají jemné křeče do stehen. Dostanu medaly a alobal a jdu najít Tomíka s Eliškou.

Ještě pár fotek, banán, čaj a Hervis 1/2 Maraton je za námi. Byl úspšný. Pro mě, že jsem přežil, pro Běžce dobré vůle, že se tenhle projekt rozhodně neztratil. Na mém "běžeckém" kontě máme něco kolem 1000 Kč a teď nezbývá než se připravit na Maraton. Je to šest týdnů. Trochu se mi zvedlo sebevědomí, takže bych to rád za 4:30 dal. Jediné, co je potřeba, udrřet tempo na 6:20. To by mělo jít. Tak mi držte palce.
Budu Vás pravidelně infomovat o tréninku.

A děkuji všem za obrovskou podporu.

Dvacet dní do půlmaratonu

2010-03-08T03:48:00.001-08:00

Do půlmaratonu zbývá nějakých dvacet dní. Nevím, jestli to je prodlužujícími se dny nebo čím, ale motivace trochu stoupá (bohužel se mi zdá, že i váha). Důležité je, že jsem se v sobotu celkem bez problémů přemluvil a vyrazil do chumelenice a dal si plánovaných 12km. Rychlost asi nic moc, ale pocitově to byla velká pohoda.

Běžci dobré vůle běží pěkně :o). Přidala se běžecká parta z ČSOB, projekt je průběžně představován prostřednictvím medii (run, behej.com). Doufám, že se do maratonu přidají ještě další běžci nebo podporovatelé. Každopádně mám radost, že myšlenka zapustila kořeny a je schopna samostatného života.

A teď do práce, ať je čas trénovat a nedělám ostudu.

Chodec dobré vůle?

2010-02-14T01:09:00.000-08:00

Je 13.února a všude kolem je plno sněhu. Vypadá to hezky, i když to v běžném životě trochu otravuje. Daleko větší problém je ale běhání.
V podstatě jsem zatím vůbec nezahájil přípravu na půlmaraton. Od začátku února se snažím alespoň dvakrát v týdnu jít na rotoped a o vákendu si dát 5-7 km venku. Ale je to zatím pořád utrpení. Vůbec se nemůžu dostat do tempa, ta lehkost běhu z konce prázdnin je pryč. Naštětsí přestaly bolet záda, ale problém pravé achylovky je su pořád. Prostě taková normání zimní deprese.
Co s tím?
V podstatě jediné rozumné řešení vidím v zaměření se na maraton s cílem dokočit, pokud možno kolem 4:30. Půlmaraton bude součástí přípravy jako dlouhý běh bez ambicí na čas. Tenhle záložní plán by mohl vyjít. Uštří mě i toho stresu, co teď trochu mám, že jsem ještě nezačal trénovat. Tak uvidíme.

Sobotní výběh ve sněhu byl docela příjemný. Rychlost 6:38 sice brutálně pomala, ale průměrný tem kolem 155, a pocitově docela fajn. Jen nevím, jestli bych to tempo vydržel celých 21 km. Tak uvidíme.

Mezitím uběhl další měsíc (dnes je 1.3.) a proběhla dovolená na horách. Problémy s achilovkou jsou taky celkem vyřešené, takže po fyzické stránce celkem pohoda. Problém je jakýsi virus v těle, který po dvou až třech trénincích spustí něco jako začínající příznaky chřipky (pocení, zimnice, ucpaný nos, ale bez teplot). Takže jsem v půběhu února šel vždy pondělí a středa běhat (aspoň že tak) a pak se z toho léčil. Posun nastal až teď po horách, i když i tam jsem trpěl stejnými příznaky. Snad to do půlmaratonu nějak vyléčím, i když vůbec navím jak.

Dne ráno (1.3.) na běhátku 7km @ 6:35 s TF kolem 155 a dobrý pocit, tak by se to pomalu mohlo zlepšit až na 6:00/km. Pak se děj vůle boží :o). Jo a mám 97kg, takže v tomto ohledu jsem zase úplně na začátku :o(. Ach jo.

Vánoce 2009

2009-12-25T07:16:00.001-08:00

Tak jsem dneska po měsíci a půl zase vyběhl. Naštěstí bylo celkem hezky a kolem 4 nad nulou. Sníh sice slezl, ale i tak to bylo fajn. Běhat jsem nezapomněl, na druhou stranu, kdovíjaký výkon to taky nebyl. Ale důležité je, že jsem vyběhl. Teď snad do silvestra to rozběhám k 10km @ 5:45. A pak začne příprava na půlmaraton. Mám na tři měsíce. Měl bych to jít kolem 5:15 - 5:20, což je dost na hraně. Ale uvidíme. A chtělo by to shodit pár kilo. Aspoň na 90.

"Sponzorské podmínky pro sezonu 2010"

2009-11-17T10:41:00.000-08:00

Vážení přátelé, kolegové, kamarádi,

přišel čas zveřejnit "sponzorské podmínky" pro sezonu 2010.

Takže můj plán závodů pro rok 2010 :

Samozřejmě celý seriál závodů PIM 2010, a to konkrétně:

Hervis Půlmaraton 2010 21,095km 27.3.2010 12:00
Volkswagen Maraton 2010 42,195km 9.5.2010 9:00
Tesco Grand Prix 2010 10,000km 11.9.2010 20:30

Celkem 73,290km

Pokud to ve zdraví přežiju, pak bych si chtěl dát prvně Běhovice a pak možná maraton ve Stromovce. Ten mě láká počasím a je dobrý pro fandění, protože se běhá na okruhu Stromovkou, což mě ale trochu děsí. Ale moh by to být osobáček :o). Byl jsem taky vyzván k Maratonu na Lago di Garda. Je tam nádherně, ale ten maraton zase není tak hezkej. No uvidíme, to je ještě hodne za dlouho. Celkem by to bylo dalších 52,195km.

Sponzorské podmínky :

Pro sezonu 2010 vyhlašuji tyto sponzorské podmínky :

Seriál PIM 2010

"Sponzoři" zapltatí 5Kč za každý dokončený kilometr v rámci běžeckého seriálu PIM 2010 (celkový spnzorský příspěvek je 365Kč). Neodběhnuté kilometry v rámci seriálu PIM 2010 platí "Běžec dobré vůle" pokutu ve výši 50Kč za nedokončený kilometr. (když ani nevyběhnu je pokuta 3700Kč).

Časové limity :

Půlmaraton 2010 : prémie za překonání osobního rekordu 1:54:29 ve výši 150 Kč

Maraton 2010 : Prémie za dosažení času lepšího než 4:30:01 ve výši 200 Kč nebo 500Kč při času lepším než 4:00:01

Tesco Grand Prix 2010 : prémie za překonání osobního rekordu 47:44 ve výši 100Kč

Pro závody mimo běžecký seriál budou premie vypsány podle aktuální situace.

Prémie jsou splatné jednorázově, ke dni 30.11.2010 a to v hotovosti k mým rukám nebo poukázáním na účet Sbírky Dobra není nikdy dost, č.ú. 625 625 625/0300, VS 1032. (prosíme o uvedení variabilního symbolu, abychom byli schopni identifikovat Vaše platby, děkujeme).

Pokud se tedy cítíte osloveni touto formou charity, a pokud se rozhodnete být mým "sponzorem" pro běžeckou sezonu 2010, žaslete mi prosím mail na adresu : jan.freudl@centrum.cz, s prohlášením, že přistupujete na zvěřejněné sponzorské podmínky. Pokud Vám nabízené podmínky nevyhovují, můžete zaslat návrh jejich úpravy. Jistě Vám vyhovíme :o).

Všem, kteří se s námi vydají na trasy Běžců dobré vůle předem děkujeme.

Týden 16.11. - 22.11.2009

2009-11-17T10:30:00.000-08:00

Tenhle týden bude zajímavý, v úterý je svátek v pondělí mám volno, v týdnu tunu ježdění. Snad to tam nějak srovnám. Plán je 36km kolem aerobního prahu ve čtyřech dávkách. Příští týden to dotáhneme ke 40km a další týden si dám volno (tak kolem 20km a nějaké sauničky. Cítím, že na mě jde zimní spánek :o))

Po 5km @ 5:30, úterý nic, je státní svátek a taky musím doma něco udělat.

Středa ráno ve fitku na běhátku 8km @ 5:45. Ráno se mi moc nechtělo, vstával jsem 4:45, ale malej stejně celou noc vstával, takže ležet další hodinu v polospánku nemělo cenu. Nakonec to byla pohodička. Trochu tomu chyběla rychlost, ale objem byl a to je teď priorita. A zítra to zkusím znova :o). Na sobotu mi tak zbyde 15km @ 5:40. Hlavně ať je hezky. Hroně rychle se mi v mlze vybíjejí baterky.

Čtvrtek a pátek nakonec nic.

V sobotu jsem si vyrazil na 12km. Bohužel jsem to uplně neukaučoval, takže jsem vyběhl až v 16:30. Už se začínalo šeřit. Na 5km byla už skoro tma a navíc jsem vbíhal do lesa. Rozsvítil jsem čelovku a zesílil MP3 a vyrazil. Trochu jsem se bál, aby nějaký rozespalý myslivec po mě náhodou nastřílel, ale říkal jsem si že, chlapa s čelovkou vepředu, červeným blikátkem vzadu a reflexními proužky na rukou a nohou si s jelenem nebo divočákem může splást leda slepý. I tak jsem byl rád, když jsem z lesa vyběhl. Bylo z toho 12km @5:35.

Bohužel na mě vlezl nějaký bacil, který se projevuje ukrutnou únavou. Takže NE nic a nic ani celý další týden. TAk si tělo prostě řeklo o relax. Má ho mít.

Týden 9.11 - 15.11.09

2009-11-17T10:28:00.000-08:00

V plánu bylo 33km v temu kolem aerobního prahu. V druhé půlce týdne jsem měl pocit, že se mi běhá lehčeji. Ale možná to bylo jen odezněním problémů v práci ze začátku týdne :o)

Druhý týden, zatím to jde ale mám problémy. V pondělí a v úterý po 7km @ 5:40, stejně jako minulý týden. Středa byla taky v plánu, ale cítil jsem se všelijak, takže jsem si dal ve fitku relaxaci. Čtvrtek a pátek v práci. So 10km @ 5:40, Ne 9km @ 5:40 a velmi dobrý pocit. Navíc bylo hezky.

Týden 2.11 - 8.11.09

2009-11-17T10:27:00.001-08:00

První týden je pryč a plán zatím držím. Po a Út běhátko po 7km @ 5:35, So 12km na Brdech kolem 5:50 (s pauzama na focení), Ne už jen 4km @ 5:22 jako vyklusání a dotažení týdeního plánu. Celkově ten týden byl v pohodě a boty kontrolou pohybu (Nike Equalon+ 3) jsou opravdu znát. Soaucony jsem vyřadil hned a Asicsi půjdou asi taky. Dneska jsem si je nazul a už pocitově to nebylo ono. Takže se rozhoduju pořídit si ještě jedny Nike nebo Mizuna Alchemy. Aiscs Foundation mi přišly strašně tvrdý. Zatím to nechám koňovi.

Předání daru Výboru dobré vůle - Tesco Grand Prix

2009-11-08T00:50:00.000-08:00

V středu 4.11.2009 jsem oficiálně předal nashormážděné finanční prostředky, které jsme vybrali při Tesco Grand Prix 2009, do rukou ředitelky Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové, MUDr. Mileně Černé. Setkání to bylo velice příjemné. Celková částka, která se nám společně podařilo nashormáždit je 4950,- Kč, což je vynikající výsledek, vzhledem k tomu, že jsme výzvu zveřejnili týden před akcí. Paní ředitelka děkuje všem, kteří se na této první akci Běžců dobré vůle podíleli, což činím i já a připojuji přání, aby nás při Pražském půmaratonu a hlavně Pražském mezinárodním maratonu v květnu 2010 bylo víc.

V příštím týdnu zveříjníme plán pro rok 2010 a "sponzorské podmínky" a návod, jak se stát Běžcem dobré vůle.

Plán na listopad a prosinec 2009

2009-11-01T08:55:00.000-08:00

Tak plán na tento měsíc :
Hlavní cíl : navýšit objemy a posílit nohy, lýtka a střed těla

1. týden 30 km
2. týden 33 km
3. týden 36 km
4. týden 39 km
(prosinec)
1. týden 43 km
2. týden 47 km
3. týden 51 km
4. týden Vánoce a volno :o)

V plánu je běhat 3 až čtyřikrát týdne, venku i ve fitku, tempo TF163 (5:11 - 5:25).
Tak uvidíme, jak nám to půjde :o).

Týden 26.10. - 1.11.09

2009-11-01T08:47:00.000-08:00

Tak tentokrát ani plán psát nebudu. Jednak by byl stejný jako poslední, jednak jsem ho neplnil.
Už v pondělí mi při odjezdu z Jizerek nebylo nejlíp. Postupně se to zhoršovalo. Večer jsem to chtěl rozběhat, což nebyl nejlepší nápad. Vydržel jsem asi 15 minut (ale pocit jsem měl jak po maratonu). V noci jsem se pak jen převaloval.
Úterý jsem absolvoval na rohlících a čaji. Večer jsem šel spát v osm a ráno už to bylo dobrý.
Ve středu jsem konečně vyrazil vyzkoušet nové NIKE EQUALON +3. Jsou to hodně tlumivé boty, ale ta jejich podpora je znát. Nakonec jsem si dal 7,5 km @ 5:35. Za šera s čelovkou.
Čtvrtek odjezd zpět do Jizerek za rodinou a v pátek nádherný běh na Horní Černé studnici. Zima ale krásně. 9 km @ 6:10 (byly to trochu kopečky). Ale byl jsem spokojený. O víkendu už nic. Hektika příjezdu domů s malým a v neděli strašná zima.
Celkem za říjen : 66km. No nic moc.

Týden 19.10 - 25.10.2009

2009-10-19T01:57:00.000-07:00

Plán :
Po 6km @ 5:11 (TF162)
Út volno
St R - 5km @ 4:43 (TF176) - V
Čt 5km @ 5:11 (TF162)
Pá volno
So 12km @ 5:20 (TF160)
Ne volno

Pondělí :
Tak dneska znovu na běhátku ve fitness. 1km zahřátí, pak 5km od 5:11 do 5:33, s malou pauzou (upadl mi ručník). Průměrná tepovka trochu pod plán, i když se mi v průběhu zdálo, že jsem pořád kolem 160. Pocity fajn, i když poslední kilák byla docela honička. Pořád mám něco s pravám vnějším kotníkem. Záda jsem po běhu ještě procvičil 2 seriema na břicho a záda. Trochu to pomohlo, tak uvidíme. Pokud to nezabere tak masage.

Úterý :
plánované volno :o)

Středa :
neplánované volno :o(
ráno jsem byl na vyšetření techniky došlapu (popíšu později), pak se mi zhroutil program v práci, takže jsem skončil pozdě. Pod dojmem výsledků ranního vyštření jsem ještě vyrazil se pokusit sehnat boty s kontolou pronace, leč neúspěšně. Domů jsem přijel pozdě a už byl čas koupat malýho, takže nic.

Čtvrtek :
Včerejší prohřešek jsem potrestal ranním během na lačno (skoro, úplně na lačno bych zkolaboval) ve fitku od 6:00. Dal jsem hezkých 6km v tempu kolem 5:30 na úrovni aerobního prahu.

Pátek :
Protože mi to včera docela vyhovovlalo, ranní běh jsem si zopakoval. Tentokrát jen 5km @ 163TF. Ve fitku a v pohodě. A odpoledne jsem konečně sehnal nové boty (NIKE EQUALON +3)

Sobota a Neděle :
Byli jsme s rodinou a kamarády v Jizerkách, takže běh byl nakonec naharzen procházkami s kočárem. Zásadní bylo, že jsem si rozchodil nové boty.

Týden 12.10 - 18.10.2009

2009-10-12T03:28:00.000-07:00

Plán :
Po : 6km @ 5:11 (TF162)
Út : volno
St : 8km, R - 5km@4:40 (TF175) - V
Čt : 6km @ 5:11 (TF162)
Pá : volno
So : 12km @ 5:20 (TF158)
Ne : volno

a nějaká dieta (minimálně omezit večerní čokoládu a víno) :o).

Pondělí :
Tak to dneska vypadalo na pořádnej očistec (6°C, vítr, déšt) a navíc jsem nestíhal. Vyrazil jsem až v šest z domova a to jsem se celou cestu domu musel přemlouvat. A nakonec to běželo jako už dlouho ne. 6km @ 5:06, TF 159, takže skoro dokonalý. Pocity úžasný (snad i proto, že dešt nebyl nijak hustý), ale zima už asi klepe na dveře. Po doběhu se trochu ozýval pravý kotník a achylokvka, ale snad se to srovná. A asi bych měl zařadit posilovnu. Jednak mě bolej záda a jednak se ne vždycky ukecám jít do to deště a tmy běhat.

Úterý :
volno

Středa :
Ostuda. Venku teda bylo hnusně, ale šlo by to. Ale udělal jsem chybu, jel domu, dokonce se převlíknul, ale nevyrazil. Byla mi prostě zima a venku bylo hnusně. Takhle by to ale nešlo. Zítra jdeme na PIM, tak to snad nějak zvládnu.

Čtvrtek :
Po PIM (napíšu zvlášť) jsem zajel Holmes Place Fitness na Smíchov, zařídil si kartu a dal si 7 km na běhátku. Musíme na sebe zvyknout, tentokrát to byl trochu boj, ale hlavně že jsem to vůbec zorganitzoval.

Pátek :
volno

Sobota :
Výborný běh, šlo to úplně samo. Ráno jsem nemohl spát, takže jsem vyrazil brzo a i když tam bylo všelijak, tak to šlo bez problémů. Mraky se dokoce v jednu chvíli roztrhaly, takže to bylo supr. Tepovcku jsme držel. Tempo je ale pomalejší tak kolem 5:30 a to hlavně ke konci. Ale bylo to fajn.

Neděle :
volno

Týden 5.10. - 11.10.2009

2009-10-05T10:13:00.000-07:00

Plán pro tendo týden je následující :
Po : 3km @ 5:52
Út : volno (zátěžový test - laktátová křivka)
St : 8 km, R - 5km @ 4:52 - V
Čt : 5 km @ 5:52
Pá : volno
So : 11 km @ 5:52
Ne : volno

Pondělí :
Měl jsem to naplánované po práci, ale pak jsem se tam zdržel a těšil se domu na malýho, takže jsem to nakonec odklusal doma na Malou Svatou a zpátky. Bylo to v pohodě. tf 149, 3,20 km, 5:36m/km, takže rochu rychlejc, ale v pohodě. Nerad vybíhám v pracovn dny z domova. Občas totiž taky nevyběhnu. Navíc se už brzo stmívá. Ale dneska to bylo v pohodě.

Úterý :
Ráno jsem absolvoval vyšetření na Laktávtovou křivku. Závěr? Mám docela dobrou kondici a jsem tlustý :o). Jinak (v číslech) :
Hmotnost 92kg
Výška 181cm
BMI 27,9 (no fuj)
% podkožního tuku 17,1
% celkového tuku 28,2
zde je tedy, co vylepšovat :o)

A běžecké hodnoty :
Aerobní práh : 162bpm, což je přibližně rychlost 5:11
Anaerobní práh : 179bpm, což odpovídá asi 4:31

Doporučení :
Tři běhy týdně na TF 162 - 165 (5:11 - 5:05), z toho jeden dlouhý
Jeden běh týdně na TF 174 - 178 (4:43 - 4:35) na rozvoj tempa, případně intervaly nad anaerobní mez.
V lednu, před začátkem přípravy znovu na vyšetření, zda se hodnoty zlepšují.

Středa:
Chtěl jsem jít 8km, z toho 5km v tempu 4:55 na Ladronce, ale bylo z toho jen trápení na 5km. To včerejší vyšetření byl větší záhul, než jsem si myslel.

Čtvrtek a pátek : volno

Sobota :
Dlouhý běh, 9km, tempo 5:45. V pohodě, hlavně hlava a plíce, nohy trochu stávkovaly. Musím si překalibrovat FOOT POD na pomalejší tempa. Proměřuje, a ukazuje rychlejší tempo, než je ve skutečnosti.

Neděle : volno

Ten týden nevyšel podle představ, ale důležité je, že jsem absolvoval vyšetření, nastavil si hranice do tréningu a motivace tu pořád je.

Plán na zbytek roku 2009 a rok 2010

2009-09-24T03:52:00.001-07:00

Až vyléčím mužskou smrtelnou nemoc na sedm (rýmička), dám si 10-ti týdenní trénink na 10km. Docela mi to vyhovovalo přes prázdniny, tak si to dám ještě jednou. Cílem je posunou si čas na 10km pod 47, ale není to podmínkou. Zatím to mám naplánované podle SmartCoach z RunnersWorld.com. Až si nechám udělat laktátovou křivku, tak to možná trochu poladím podle TF. To ještě uvidím. Prosinec už si nechám tak nějak na pohodu.
Pro příští rok mám v plánu Pražský půlmaratón v březnu a v květnu pak Maraton. Dál zatím moc neplánuji, ale pokud to všechno vyjde a nebudu mít problémy s kotníkem pravé nohy jako letos, chtěl bych si užít podzim na závodech (Tesco Grand Prix, Brdský terénní půlmaratón, Běchovice a Stromovka, ale to je fakt daleko.
Primární cíl je Maraton pod 4 hodiny v květnu 2010. Je to můj osobní cíl i základní cíl pro charitativní projekt Běžci dobré vůle. O tom, jak postupuji k tomuto cíli Vás budu postupně informovat.

Běžci dobré vůle

2009-09-24T03:49:00.000-07:00

Mezi účastníky letošního pražského běhu Tesco Grand Prix, který se uskutečnil v sobotu 12. září, byl poprvé zastoupen i tým reprezentující Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové (dále VDV). Finanční prostředky získané díky tomuto běhu jsou určeny dětem a dospělým se zdravotním handicapem. Moje účast jako prvního Běžce dobré vůle na akcích PIM byla pilotním projektem pro vytvoření sítě Běžců dobré vůle.
Posláním Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové je pomáhat lidem, kteří se pro svůj nepříznivý zdravotní a sociální stav těžko včleňují do společnosti a nemohou se bez pomoci druhých sami o sebe postarat. Svým působením se nadace snaží o rozvoj duchovních hodnot, vzdělání, ochranu lidských práv a všeobecně uznávaných humanitárních hodnot
„Svou podporu Výboru dobré vůli – Nadaci Olgy Havlové může vyjádřit každý, kdo za naši nadaci v bězích poběží“, říká MUDr. Milena Černá, ředitelka VDV. „Díky získaným finančním prostředkům budeme moci nakoupit vozíky či sluchadla dětem a dospělým se zdravotním postižením, a tím jim umožníme vrátit se mezi ostatní do školy či do práce“, dodává.
Cílem projektu Běžci dobré vůle je zviditelnit prostřednictvím masových běhů Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové a zároveň vytvořit co nejširší síť základní běžeckých velvyslanců, což by mělo být 4-6 lidí, převážně z okruhu podporovatelů VDV.
Dalším postupným krokem pak bude (doufám) příprava těchto běžců na půlmaratón a jejich využití pro získání dalších podporovatelů. Ti budou získáni jednak osobními kontakty základních velvyslanců, jednak mediální kampaní s využitím výsledků a přípravy základních běžců.
Pro zvýšení atraktivity pro další velvyslance se budeme snažit vytvořit jednotný vzhled velvyslanců pro jednoduchou identifikaci v balíku běžců (= funkční běžecká trika) a stejně tak pro jejich fanoušky podél trati (=běžná bavlněná propagační trika). Letos jsme využili zásob VDV a já si pro běh vytvořil „homemade“ tričko z bíle funkčního trika a nažehlovacího papíru do inkoustových tiskáren. Trochu to pustilo potem a asi to triko nepůjde vyprat, ale jako vzorek to bylo dobré.
„Sponzorské“ plány pro Půlmaraton 2010 a Maraton 2010 zveřejním v lednu 2010, před zahájením závěrečné přípravy.
V případě, že se rozhodnete k nám přidat, ať už jako „sponzor“ nebo jako aktivní běžec, kontaktujte nás na mailech : jan.freudl@centrum.cz, eliska.freudlova@centrum.cz nebo granja@vdv.cz. Rádi Vás mezi sebou uvítáme.

TESCO GRAND PRIX 2009

2009-09-23T07:28:00.000-07:00

Na Tesco Grand Prix jsem se začal připravovat hned po nevydařeném Pražském mezinárodním maratonu. Z pocitů při maratonu bylo jednoznačné, že mi chybí rychlost a tempová vytrvalost na další tratě. Našel jsem si tedy trénink, který byl vyváženou kombinací tréninku tempa, rychlosti a vytrvalosti a řídil se především tempem běhu a méně už tepovou frekvencí.
Jeho PDF verzi včetně autentický poznámek najdete ve fotkách, stejně tak záznamy, jak se mi ho dařilo plnit. Začátky byly krušné a vůbec se mi tempa nedařilo udržet, ale za měsíc už to bylo v pohodě a i tepovky se posunuly do úrovní, kde bych je čekal.
Na konci léta jsem si konečně vzal dovolenou, kterou jsem s rodinou ztrávil v Jizerkách. Moc jsem neběhal, spíš chodil a dal si jen párkrát tempo na 5km, ale právě tenhle odpočinek mi hodně pomohl. 29.srpna jsem „vituálně“, tedy na dálku zúčastnil půlmaratonu Spirit of Columbus, prostřednictvím GPS záznamu z běhu. Já jsem to běžel po cyklostezce ze Zbraslavi na Výroň a zpátky a i když jsem to běžel sám, udělal jsem si osobáček za 1:54:29. To mi potvrdilo, že trénink byl v pohodě a že 10km bude podle očekávání.
Mám tenhle večerní závod opravdu rád, takže jsem si ho jako obvykle užíval. Vyšlo počasí a vyhovovala mi i trať. Závod samotný byl super.
Strkanice na startu (což jsem nečekal, protože jsem stál v koridoru
40-399) asi k masovým běhům patří a příště se nebudu ostýchat se nacpat úplně dopředu. Pak už dav v Pařížské a nutnost hlídat si tempo, protože fanoušci nás hnali a někteří kolem sprintovali jak na 1000 metrů. Letošní trať s čtyřnásobným průběhem přes Staroměstské náměstí se mi líbila. V centru byla spousta lidí a to člověka dost nakopne. Na pátém kilometru jsem začal tuhnout a tady zrovna moc fandů nebylo, ale objevil se borec v červené bundě, který prohodil pár slov ve smyslu "makáme, ať jsme brzo doma" a krize povolila. Tímto mu děkuji. Pak už jen smyčka u Karlových lázní, kterou nemám rád, a od devátého kilometru jdu, co to dá. Po závodě koukám, že na 99% TF, což asi není zdravé, ale cítil jsem se v pohodě.
A taky mě hnala prémie mých "sponzorů". Běžel jsem za Výbor dobré vůle a za překonámí času 47:30 byla mimořádná prémie. Tahle dodatečná motivace je
pro mě nový zážitek a musím se přiznat, že docela silný. Dokončil jsem za 47:44, takže prémie nebyla, ale i tak se nám podařilo vybrat hezkou částku. Navíc jsem si vylepšil osobní rekord o více než dvě minuty a zase mám obrovský zážitek. Takže letošní Grand Prix byla úspěšná ve všech směrech. Gratuluji všem, kteří si to užili jako já.

Začátek

2009-09-21T11:27:00.000-07:00

Pravidelně jsem začal běhat na jaře 2007, když jsem se rozhodl udělat něco se stále stoupající váhou, která se blížila ke stovce. Prostudoval jsem internet a narazil i na web Maratonsky deník aerobního tragéda (aerobnitraged.com), který se posléze transformoval do behej.com, což je dodnes spolu s runnersworld.com můj nejčtenější web a zdroj informací.
S nově nabytými informacemi jsme vyrazil koupit si svoje první skutečné běžecké boty do Triexpertu (tehdy ještě v Podolí). Po hodině zkoušení a vysvětlování jsem si hrdě odnášel Mizuno Elixir 2. Hned večer jsem je šel vyzkoušet a zjistil jsem, že mám ultra lehké a ultra rychlé botky. Zbývalo jen se naučit uběhnout víc než jeden kilometr.
Nevím už, kde jsem k tomu tehdy přišel, ale dostal se mi do ruky tréninkový plán pro začátečníky od adidasu. Trénoval jsem ho ob den 30 minut a různě střídal chůzi s během, až jsem jednoho dne uběhl 30 minut v jednom kuse. To si pamatuju dodnes, stejně tak, jako když jsem poprvé objehl kolečko přes Kytín (7,8 km), do té doby neuvěřitelnou vzdálenost.
Pak přišel Tesco Grand Prix, kam jsem se přihlásil hned na jaře, abych snad s běháním nepřestal a měl nějaký cíl. Ta atmosféra mě uchvátila tak, že už jsem běhat nepřestal. Večerní osvětlená Praha je krásná sama o sobě, ale když při startu hraje Má vlast, má člověk normálně husí kůži. A kdybych nebyl pražák, tak v momentě, kdy se před člověkem objeví Hradčany, tak bych asi normálně zastavil, abych si to vyfotil :o). Ten závod má prostě atmosféru. Běžel jsem půlmaraton a maraton, ale večerní desítka je zážitek a je úplně jedno, jak dlouho to člověk běží. Navíc ideální jako první závod (je to docela krátký).
Pak už jsem se vrhl na maximalistický cíl, kterým byl Pražský mezinárodní maraton 2008. Po 6 měsících tréninku jsem ho dal, ale hluboko pod svým cílem za 4:53:50. Byl jsem zklamán časem, ale nadšen tím zážitkem. Další rok jsem se snažil připravit se na maraton v roce 2009 s cíle zlepšit si čas. Vydal jsem se ale trochu slepou uličkou a tak jsem sice naběhal mnoho kilometrů i v zimě, ale bez kvality, což se projevilo už na půlmaratonu, kdys se čas z roku 2008 nezlepšil a při maratonu jsem to musel na 25km vzdát, protože přišly křeče. To byla trochu sprcha, která byla ale zároveň výbornou motivací pro Tesco Grand Prix 2009.